Přejít k hlavnímu obsahu

Vznik sluneční soustavy

  • Vznik sluneční soustavy začal před 4,5 miliardami let gravitačním smršťováním molekulárního mračna.
  • Většina hmoty se soustředila v jeho centru a vzniklo slunce.
  • Zbytek se soustředil kolem něj a vytvořil plochý protoplanetární disk. Ten dal vzniknout všem planetám, jejím měsícům, kometám, asteroidům.

Slunce

  • Slunce má průměr 1,4 mil. km a obsahuje 90% hmoty celé sluneční soustavy. V jeho centru je zažehnutá termonukleární reakce a slučuje se zde vodík na helium.
  • Každou sekundu spotřebuje více energie než lidstvo za celou dobu své existence.
  • Stejně jako plynné planety rotuje diferenciálně, to znamená, že se na rovníku otáčí jinak rychle než na pólech.
  • Skvrny jsou chladnější místa na slunci.
  • Sluneční erupce jsou ohromné výbuchy dosahující do dálky až miliony km.
  • Slunčení vítr jsou elektricky nabité částice, které vanou celou sluneční soustavou.

Merkur

  • Merkur je kamenná planeta nejblíže slunci.
  • Je jen o něco málo větší než měsíc. A je ze všech planet sluneční soustavy nejmenší.
  • Oběhne kolem slunce za 88 dní a kolem své osy se otočí za 59 dní. Od svítání do svítání uplynou na Merkuru skoro 2 roky.
  • Má velmi řídkou atmosféru.
  • Nemá žádný měsíc.
  • Teplota na jeho povrchu kolísá mezi 180-430 stupni.

Venuše

  • Venuše je planeta nejblíže Zemi. Má obdobnou velikost a hmotnost jako Země.
  • Z neznámých důvodů se otáčí opačným směrem než všechny ostatní planety (retrográdní). Na Venuši Slunce vychází na západě.
  • Povrch halí hustá mračna a je bičován dešťi kyseliny sírové.
  • Doba oběhu kolem slunce je 225 dní, doba rotace kolem své osy je 243 dní.
  • Nemá žádný měsíc

Mars

  • Mars je 224 mil. km od Slunce.
  • Na Marsu jsou roční období.
  • Rotuje stejně jako Země. O polárních čepičkách se vědělo, že obsahují vodní led. Jeho povrch je protkán klikatými kanály považovanými za vyschlá koryta řek.
  • Průměr Marsu je 1/2 než průměr Země.
  • Na Marsu je největší kaňon ve sluneč. soustavě (4500 km).
  • Má 2 měsíce Phobos a Deimos.

Jupiter

  • Největší a nejhmotnější planeta sluneční soustavy.
  • Je z plynu a kapaliny. Chemické složení je podobné slunci.
  • Vnitřní část tvoří oceán kapalného vodíku, stlačeného natolik, že má vlastnosti kovu. Proto má Jupiter ohromné magnetické pole.
  • Má 69 měsíců. Největší z nich jsou Europa, Ganymed, Calisto a Io.

Saturn

  • Saturn je druhá největší planeta sluneční soustavy. Jde rovněž o plynného obra.
  • Od Slunce je 10x vzdálenější než Země.
  • V nitru je možná malé kamenné jádro, ale hlavně je z vodíku a helia podobně jako Jupiter.
  • Stejně jako všechyn plynné planety má diferenciální rotaci.
  • Obíhá jej 62 měsíců. Největší z nich je Titan.
  • Soustava prstenců: přesto, že jsou prstence široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je jen pár stovek metrů.

Uran

  • Uran má rovněž soustavu prstenců.
  • Kromě vodíku a helia se skládá také z metanu, který způsobuje namodralou barvu.
  • Obíhá jej 27 měsíců.
  • Doba oběhu kolem Slunce je 84 let.

Neptun

  • Neptun není pozorovatelný okem.
  • Doba oběhu kolem Slunce je 165 let.
  • Má 14 měsíců, největší z nich je Triton. Je rovněž z vodíku, helia a metanu.

Planetky

  • Mimo Slunce a planety se nachází ve sluneční soustavě mnoho dalších objektů. Patří mezi ně například planetky Kuiperova pásu, jako je Pluto nebo Eris.
  • Dále asteroidy a planetky hlavního pásu, který se nachází mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru. Největší z nich je trpasličí planetka Ceres.