Přejít k hlavnímu obsahu
- Vznik sluneční soustavy začal před 4,5 miliardami let gravitačním smršťováním molekulárního mračna.
- Většina hmoty se soustředila v jeho centru a vzniklo slunce.
- Zbytek se soustředil kolem něj a vytvořil plochý protoplanetární disk. Ten dal vzniknout všem planetám, jejím měsícům, kometám, asteroidům.
- Slunce má průměr 1,4 mil. km a obsahuje 90% hmoty celé sluneční soustavy. V jeho centru je zažehnutá termonukleární reakce a slučuje se zde vodík na helium.
- Každou sekundu spotřebuje více energie než lidstvo za celou dobu své existence.
- Stejně jako plynné planety rotuje diferenciálně, to znamená, že se na rovníku otáčí jinak rychle než na pólech.
- Skvrny jsou chladnější místa na slunci.
- Sluneční erupce jsou ohromné výbuchy dosahující do dálky až miliony km.
- Slunčení vítr jsou elektricky nabité částice, které vanou celou sluneční soustavou.
- Merkur je kamenná planeta nejblíže slunci.
- Je jen o něco málo větší než měsíc. A je ze všech planet sluneční soustavy nejmenší.
- Oběhne kolem slunce za 88 dní a kolem své osy se otočí za 59 dní. Od svítání do svítání uplynou na Merkuru skoro 2 roky.
- Má velmi řídkou atmosféru.
- Nemá žádný měsíc.
- Teplota na jeho povrchu kolísá mezi 180-430 stupni.
- Venuše je planeta nejblíže Zemi. Má obdobnou velikost a hmotnost jako Země.
- Z neznámých důvodů se otáčí opačným směrem než všechny ostatní planety (retrográdní). Na Venuši Slunce vychází na západě.
- Povrch halí hustá mračna a je bičován dešťi kyseliny sírové.
- Doba oběhu kolem slunce je 225 dní, doba rotace kolem své osy je 243 dní.
- Nemá žádný měsíc
- Mars je 224 mil. km od Slunce.
- Na Marsu jsou roční období.
- Rotuje stejně jako Země. O polárních čepičkách se vědělo, že obsahují vodní led. Jeho povrch je protkán klikatými kanály považovanými za vyschlá koryta řek.
- Průměr Marsu je 1/2 než průměr Země.
- Na Marsu je největší kaňon ve sluneč. soustavě (4500 km).
- Má 2 měsíce Phobos a Deimos.
- Největší a nejhmotnější planeta sluneční soustavy.
- Je z plynu a kapaliny. Chemické složení je podobné slunci.
- Vnitřní část tvoří oceán kapalného vodíku, stlačeného natolik, že má vlastnosti kovu. Proto má Jupiter ohromné magnetické pole.
- Má 69 měsíců. Největší z nich jsou Europa, Ganymed, Calisto a Io.
- Saturn je druhá největší planeta sluneční soustavy. Jde rovněž o plynného obra.
- Od Slunce je 10x vzdálenější než Země.
- V nitru je možná malé kamenné jádro, ale hlavně je z vodíku a helia podobně jako Jupiter.
- Stejně jako všechyn plynné planety má diferenciální rotaci.
- Obíhá jej 62 měsíců. Největší z nich je Titan.
- Soustava prstenců: přesto, že jsou prstence široké několik desítek tisíc km, jejich tloušťka je jen pár stovek metrů.
- Uran má rovněž soustavu prstenců.
- Kromě vodíku a helia se skládá také z metanu, který způsobuje namodralou barvu.
- Obíhá jej 27 měsíců.
- Doba oběhu kolem Slunce je 84 let.
- Neptun není pozorovatelný okem.
- Doba oběhu kolem Slunce je 165 let.
- Má 14 měsíců, největší z nich je Triton. Je rovněž z vodíku, helia a metanu.
- Mimo Slunce a planety se nachází ve sluneční soustavě mnoho dalších objektů. Patří mezi ně například planetky Kuiperova pásu, jako je Pluto nebo Eris.
- Dále asteroidy a planetky hlavního pásu, který se nachází mezi oběžnou drahou Marsu a Jupiteru. Největší z nich je trpasličí planetka Ceres.
